Jedeme do Rotterdamu

Do sobotního rána, našeho posledního ve Francii, vstáváme za bubnování dešťových kapek 🌂 do střešního okna. Letošní prázdniny nejsou v Paříži žádná horka. Pro naše putování je to ideální 👍 situace. Po snídani balíme zbývající oblečení, odevzdáváme na recepci klíče ala check-out a za cvakání koleček kufrů míříme ke stanici 🚇Riquet (M7). Na tento den nám již neplatí Paris Visite ticket, takže u automatu kupuji dva lístky t+ Ticket po 2,15 € a nejbližší soupravou metra jedeme na Gare de l'Est, vystupujeme čtvrtou zastávku. Náš vlak Eurostaru odjíždí z Nordu, proto přestupujeme na linku M4. Z Estu na Nord se jedná přejezd do následující stanice. Je to přece jen o fous rychlejší než jít pěšky 😏. Průchodem turniketem se loučíme z pařížským metrem a vstupujeme na největší 😍 vlakové nádraží Evropy. Však jsme na něm včera trávili dost času.

Seřiďme si čas 🕥, nyní je půl jedenácté, odjezd Eurostaru 9439 je ve 12.22. To máme dost času a už začínám mít hlad, poznamenal synek. Na informačních tabulích odjezdů náš spoj nemá stanovené nástupiště, ale podle včerejšího dne se bude nejspíš jednat o devítku nebo desítku. Koukám do mobilu a podle map 📱 je nejbližší "mekáč" venku před nádražní budovou. Hlavní vchod by byl pro nás snadný, vycházíme tedy bočním a kromě McDonald's vidíme, že opět prší 🌂. S kufry se dovnitř nedostaneme, dávám juniorovi nějaká €, ať si jde vybrat. Tipuju chicken nuggets 🤣. Než vystojí frontu 🍗🥤🍟 a dočká se svého mlsu, čekám na slabém deštíku, protože já jsem sytý a nepotřebuji další jídlo. Jakmile vychází, samozřejmě s nuggets v tašce, rozprší se silněji a my kvapem měníme venek za vnitřek velké Hall 1 v budově.

Opření o zábradlí u schodiště do podzemních částí si užíváme hemžení cestujících. Junior si doplňuje energii přikusováním 🍗 nuggetek. Kousek od nás se objevuje člověk ze security SNCF 👮‍♂️, něco okukuje, za chvilku přichází další 👮‍♂️ a pak další 👮‍♂️. Mávají rukama, mluví a ukazují na roh k automatům na jízdenky. Teď vidíme, co jim vadí 🧐. Stojí tam opuštěný kufr! Vzhledem k tomu, že se v Paříži před Olympiádou dbá na bezpečnost, v ulicích jsou spousty policistů a všude informace k bezpečnosti, tak opuštěný kufr 😲 musí být asi podezřelý. Navíc na nádraží také visí informace o zavazadlech a bezpečnosti. Zrovna kousek od tohoto místa ❗, no nic. Netrvá dlouho a v ruce securiťáka se objevuje páska, která s rezervou prostor okolo zavazadla ohraničuje. Ani bych si nemyslel, že čekání na vlak může být akční 🤔. Situace začíná houstnout, halou se ozývá hlášení 📣, u kterého rozumím zapomenuté zavazadlo u automatu a slovíčko atentat 🧨😲😬😱. Reakce žádná, zapáskovaná oblast se za pomoci dalších pásek hodně rychle rozšiřuje, tím jsme odsunuti ze svého místa jinam a už slyšíme sirény. Nastupují první policisté v "plné polní", za chvilku přichází psovod s chlupatým parťákem 👮‍♂️🐕‍🦺. Zajímavé, nádraží se nevylidnilo, ba naopak. Pes se jde, případně obětovat a tu se asi objevuje 🤦‍♂️ majitelka kufru (s jídlem???). Jako správná žena 😁, ihned se začíná rozčilovat, mávat rukama směrem k vlakům, pak k nějaké restauraci. Smolík, bude muset počkat na prověření psem. Mezi tím ji zase zaměstnanci security vysvětlují, takže ještě více mávají rukama, že takto ne a ukazují na ceduli s informací o bezpečnosti. Za chvilku je vše OK, kufr má majitelku, majitelka má kufr 🙂👍. Securita odstraňuje pásky, lidé zabírají uvolněné místo, nádraží se vrací do normálu. Vše se seběhlo během půl hodiny. Ukázka toho, jak si mnozí myslí, že je v Paříži bezpečno. Možná, nebo tam spíše nechala kufr a šla se nadlábnout 🤣😏. Ovšem pravdou je, že jsem si pod střechou na ochozech všiml lidí 🕵️‍♂️🕵️‍♀️🕵️‍♂️ s dalekohledy.

Během této akce dorazilo několik souprav TGV. Mezi nimi i červené Eurostary k nástupištím 9 a 10, odkud se vyvalil houf cestujících, aby po nich do vlaků nastoupila četa uklízečů 🧹🧺🧽. Nikde stále nesvítila informace o ER 9439 do Amsterodamu. Objevuje se až chvilku před dvanáctou a právě u námi typovaného 10. nástupiště. Ze všech stran se zvedá 😬 vlna lidí a míří k místu, kde čekáme i my. Souprava spoje ER 9439 je starší 😏, to je hodně vidět, jednotka TGV číslo 4537 - typ TGV Réseau uvedené do provozu někdy v devadesátých letech.

Všichni čekáme za červenou páskou na pokyn k check-inu, který spočívá v kontrole jízdenky u správného vagónu. Máme místenku do vagónu číslo 5 k místům 107 a 108. Dvacet minut před odjezdem zřízenec odpáskoval vstup. Při chůzi počítáme vagóny, abychom našli pátý. Když jsme u něj, ukazuji dvě jízdenky průvodčímu 😎 a můžeme vstoupit na palubu jednopatrového TGV. Zatím liduprázdného, ale začíná se rychle plnit. Au revoir Paris... 💙🤍❤️👌👋

Cesta ER 9439 do Nizozemí

Z Paris Nord vyjíždíme s drobným zpožděním směrem Brussel Midi [ 1 ]. Čeká nás oblíbený průjezd předměstími Paříže a pak volná krajina. Interiér vagónu si drží korporátní barvy a vše je laděno do rudých barev 😉. V mysli mnoha cestujících určitě tato barva vyvolává dojem luxusu, ale úplně to tak není 😆. Nějak postrádám informační obrazovky a najít adresu portálu mi také dělá problém 🤨. Nakonec jej nacházím, ale jako portál v konkurenčním INOUI rozhodně nevypadá. Spíše jako velmi chudá příbuzná. Maximálka vlaku se brzy šplhá k 280 kilometrům v hodině, jen internet se drží rychlosti couráku 🤔.

S předměstími Bruselu vidíme jeho rozestavěnost, spousty jeřábů, ale samozřejmě i typicky železniční binec od různých bezdomáčů a malůvky sprejerů. Na bruselské nádraží přijíždíme v 13.45 [ 2 ], [ 3 ], krátká zastávka, kde dochází k částečné obměně cestujících. K nám se na vedlejší sedadla usazuje mladá rodinka. Dvě sedadla využívají pro matku, otce i malého synka. Otec se zabydlel v uličce 🙄. Vyrážíme dál, ale s informací o průjezdu Antverpami bez zastavování [ 4 ]. Nám to nevadí a ostatní tuto informaci asi vědí. Do příjezdu na Rotterdam Centraal zbývá 45 minut. Junior 😴 chrní, vedlejší rodinka různě mění pozice a láduje se sušenkami. U nás by jeden utrousil, stelete si pod sebe? Dokonce došlo k načnutí balení dobře odleželého sýra 🤢, jehož závan dorazil i k nám 🦨. Proto vstávám a jdu si prohlédnout restaurační část, která je v jiném vagónu.

Pravda, ulička i bez obsazení sousedy nepatří k nejširším, ale daří se mi protáhnout 😋 a přecházím do předního vagonu. Stravovací "bufet" opět ve firemním stylu a říká si Eurostar Café. Požádal jsem obsluhu, zda si můžu udělat fotku a ... paní za přepážkou se mi podívá na triko a říká, já trochu mluvím česky 😮😀. Koho by napadlo ve vlaku z Paříže do Rotterdamu, že obsluha bude mluvit česky. Dnes je možné všechno. Fotky najdeš v galerii, nezapomeň si ji prohlédnout 👍😉👌.

Před Rotterdamem souprava zpomaluje a nakonec zastavuje na Rotterdam Centraal chvíli po čtvrt na čtyři a tedy s drobným zpožděním [ 5 ].

Welkom in Rotterdam

Rotterdam je druhé největší město Nizozemska po hlavním městě Amsterdam, v kterém žije přibližně 655 tisíc obyvatel více než 180 národností. Jedná se také o největší přístav Evropy, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu. Známý je zdejší přístavní komplex rotterdamského přístavu, který je druhý největší na světě. V centru města se nachází Námořní muzeum, dokumentující historii přístavu a stavby lodí. Městem protéká řeka Nová Máza, jedno z ramen delty Rýna.
Vznik Rotterdamu spadá do 10. století, kdy se na řece Rotte (což znamená blátivá voda) usadili první přistěhovalci. U osady, kterou tu založili, postavili v 13. století hráz (dam), jež pak dala název městu – Hráz na řece Rotte, tedy Rotterdam. Status města byl této osadě udělen až v roce 1340. Od těch dob město procházelo obdobími rozkvětu i úpadku. Příčinou nynějšího moderního vzhledu je bombardování Německem za Druhé světové války, kdy byla valná většina města zničena.

Vystupujeme z vlaku na nástupiště a 😲🥶 tady je zimáááá!!!!, komentuje synek. Podle reakcí dalších vystupujících, v tom nejsme samotní. V Rotterdamu se po obloze honí mraky, na chvilku vysvitne slunce, pak zaleze, jistotou je velmi silný a studený vítr. Scházíme z nástupiště do budovy nádraží, jehož vnitřní prostory vypadají čistě a docela moderně. Nastavuji navigaci 📱 s cílem hotel Teleport. Žádná složitost, jen trefíme správný směr a po pár minutách vidíme kýžený východ. Jenže tady jsou turnikety a nikde možnost volného východu. Co teď? 🤔 Nějací lidé procházejí turnikety za pomocí čipové karty. Žádnou kartu nemáme, otáčíme se a vracíme se hledat jiný východ. Žádný jiný bez turniketů však nevidíme. OK, vidím človíčka 👮‍♀️ v uniformě, jdu se ptát. Informace 🤣 je jednoduchá, pokud nemáme místní dopravní kartu, pak nám bude stačit QR kód na jízdence. Radím ti, jízdenku po vystoupení z vlaku v žádném případě nevyhazovat ❗, nemuselo by se to vyplatit.

QR kódy na jízdenkách přečtené turnikety nás propouští na "svobodu". Cesta neznámými ulicemi s typicky holandským vzhledem a množstvím kol nám zabírá deset minut, při kterých nás dvakrát pokropil deštík 🌂 a zároveň řádně vyfoukal silný vítr. Ubytování v hotelu Teleport na Schiekade probíhá na pohodu 👍, stačí pouze můj pas na prokázání, že jsem to já a držíme vstupní kartu od pokoje v druhém patře. Tedy dostat se do něj je unikum 😁, protože dveře jsou vzpříčené, případný návštěvník musí hodně přitlačit. Po otevření nás čeká velký pokoj s výhledem do živé ulice, s postelí širokou snad pro tři nocležníky. Paráda 🥰! Přes nepříznivé počasí se na pokoji nebudeme dlouho zdržovat. Synek si bere mikinu, já alespoň košili s dlouhým rukávem. V Česku třicítky 🌞🌞🌞, tady sotva dvanáct nad nulou.

Průzkum okolí hotelu

Na mapách jsem si našel nejbližší obchod, tím je 🛒 Albert Heijn. Čeká nás sice cesta opačným směrem, než jsme dorazili, ale musíme si koupit nějaké potraviny. Jelikož nevím, jaký způsobem je řešena otevírací doba v Nizozemí, nemůžu automaticky počítat s otevřenými obchody do večera jako u nás. Z hotelu vycházíme doprava po částečně rekonstruované Schiekade, pak odbočujeme opět doprava na totálně 🚧 uzavřenou ulici Bergweg s množstvím pracující techniky a hned vlevo za vlakovým mostem vidíme supermarket s modrým AH. Docela dobře zásobený obchod, na večer máme dobroty. Zpět na hotel se nevracíme, ale na křižovatce se Schiekade pokračujeme rovně na Walenburgerweg s odbočkou na Spoorsingel, kde se dá jít kolem vodního kanálu až k nádraží. Škoda, silný protivítr, dnes by se větrovka opravdu hodila. Však také někteří cyklisté mají naražené čepice 🥶.

Rotterdam Centraal je hlavní železniční stanice města Rotterdam. Nádražní budova z roku 1957 byla v roce 2007 uzavřena a v následujícím roce zbourána. Současná nádražní budova byla oficiálně otevřena v březnu 2014. Před druhou světovou válkou neměl Rotterdam centrální železniční stanici - místo toho tam byly čtyři stanice kolem centra města.
Rotterdam Centraal v současnosti slouží jako konečná stanice metra linky D, zatímco vlaky linky E pokračují dále na sever do Voorburgu a Haagu, přičemž sdílejí úsek mezi Rotterdamem Centraal a Slinge s linkou D.
Stanicí prošlo v roce 2023 denně 104 840 (vlak) a 23 141 (metro) cestujících. Do stanice zajíždějí vlaky z celého Nizozemí, k tomu zajišťuje spojení do Antverp, Bruselu, Paříže, Londýna a jeden ze spojů je i Evropský spáč jedoucí z Prahy.

Na samotné nádraží se bez lístku dostat nejde. Asi bude zajímavá situace při odjezdu, protože máme jízdenku s jedním kódem pro dva cestující 😜. Naštěstí je u nádraží podchod, kterým se brzy zkusíme dostat za budovu a více do centra Rotterdamu. Junior s úžasem komentuje velké parkoviště kol 🚲🚲🚲🚲🛴🛵, ale já bych si tam svůj bajk hledat nechtěl. Míříme podchodem na druhou stranu. V průběhu této cesty dojde ke změně počasí a je na chvilku 🌞 slunečno. Fíha, ta budova vypadá z této strany dost dobře 👌. Navíc se dá dostat dovnitř, kde je obrovský vestibul s informacemi o odjezdech i příjezdech vlaků, možnost nákupu lístků u přepážek, vchod do metra, infocentrum a obchůdek se suvenýry. Infocentrum je naše zítřejší volba, protože budeme potřebovat lístky na městskou dopravu, které vidím za výlohou vystavené včetně jejich popisu a cen. Dnes chodíme pouze po svých, k radosti synka 😁.

Od nádraží jdeme po Kruisplein, následně přecházíme tramvajové koleje a pokračujeme na Mauritsweg lemovanou vodním kanálem s mostky. Hned jsme jeden přešli a už kráčíme na Westersingel, ale je to jen souběžná ulice. Najednou vlevo vidím sochu "trpaslíka se zmrzlinou" 😋, což je podle map vyobrazený Santa Claus. Přecházíme ulici, abychom pokračovali po Oude Binnenweg se spoustou krámků, Mc Donaldem a především obchodem Game Mania 😆, který juniora velmi zajímá. K jeho smůle rozhoduji, že se tam podíváme příště, zatím mám na mobilu nastavený Markthal 🧀🥙🍤🍉🍓🍎. Nastává drobné kličkování, které nás zavede na hlavní ulici Westblaak, tu přecházíme u důležité křižovatky se stanicí metra Beurs na ulici Blaak a jsme jen kousek od tržnice Markthal 👍.

Tržnice Markthal

Budova v centru Rotterdamu s dvojí funkcí, obytnou a komerční. Komerční funkci plní tržnice krytá okolní halou, která je budovou pro bydlení. Celkem zahrnuje 4600 m² prodejních ploch, 1600 m² stravovaích ploch a 228 bytů. Byla slavnostně otevřena 1. října 2014 královnou Maximou.
Sál navrhla architektonická kancelář MVRDV. Stěny budovy z šedého přírodního broušeného kamene mají vzhled dvojitého oblouku podobného podkově. Aby budova získala pocit otevřenosti, jsou stěny na obou stranách budovy vyrobeny z velkých prosklených oken. Vnitřní fasáda je pokryta obří ilustrací o celkové ploše 11000 m² a někdy bývá přezdíváno Sixtinskou kaplí Rotterdamu.

Wow, taková velká podkova, co je uvnitř??, vyhrknul junior. Tržnice přece a jdeme dovnitř. Hned nás ovanula vůně 😍 všelijakých jídel. Mladý začíná být unavený, ale na nohy jej postaví velká zmrzlina 🍦. Procházíme kolem několika stánků, mladý si sedá a zbytek o patro níž si prohlížím sám. Úplně jsem dostal chuť na vystavené sýry, tak hned z nachystaných talířků ochutnávám. Hmmmmm, výborné a to běžně sýry nejím. Po obhlídce vycházíme, a co neslyšíme 🎶📣. Hlasitá hudba nesoucí se od vodního kanálu, míříme se tam podívat. Nejprve však juniora zaujaly velké žluté dřeváky 👞 před prodejnou suvenýrů a to se prostě musí.

Festival hudby to nebude, všichni stojí podél kanálu a pódium je bokem. Prodíráme se blíže zábradlí, ať vidíme. Uprostřed města se totiž na jednom z kanálů koná Surf festival. Kanál umožňuje tvorbu umělých 🌊 vln, které surfaři zdolávají. Chvilku jsme se zdrželi, zafandili, dostali spršku od umělé vlny a musíme dál. Dnes bych se ještě chtěl podívat na Erasmusbrug 🌉. Pro dopravu kvůli festivalu uzavřenou ulicí Hang se vracíme na Blaak a u Beurs přecházíme na Schiedamsedijk. Už jde vidět vysoký pilíř mostu, ale mnohem blíže jsou po levé ruce vidět jeřáby a lodě na kanále. Po chvíli už víme, procházíme veřejnou částí ⚓ Muzea námořnictví. Ovšem to je něco ⛵👍.

Před mostem Erasmusbrug ještě musíme přejít rušnou křižovatku, která je však zastavena z důvodu zvedání mostu, aby mohla proplout loď do kanálu s muzeem. Kdybychom nesledovali zvedání a klesání mostu, mohli jsme snadno silnici přejít, ale sledujeme, takže se pak rozjela veškerá doprava a musíme si na přechodu počkat na zeleného panáčka 🚦.

Erasmusův most - Erasmusbrug

Erasmusbrug (Erasmův most) je zavěšený silniční most přes řeku Nová Máza, který spojuje jižní a severní část města Rotterdam v Nizozemsku. Název dostal podle filosofa Erasma Rotterdamského. Most oficiálně otevřela královna Beatrix 6. září 1996.
Jeho celková délka je 802 metrů, výška asymetrického pylonu je 139 metrů a hlavní rozpětí 280 metrů. Díky svému pylonu je také přezdíván "Labuť". V jižní části mostu je 89 metrů dlouhý zvedací most pro lodě, které nemohou proplout pod mostem. Tento zvedací most je největší a nejtěžší v západní Evropě.

Z mostu je nádherný výhled na město, řeku a lodní provoz ⛵. V ideální polovině, jak usoudil junior, se otáčíme, protože přišla únava a na hotel je cesta daleká. Jinak bude stávka. Vracíme se stejnou cestou kolem doků námořního muzea k Blaak, pak přecházíme na Coolsingel až na velký kruhový objezd s fontánou Hofplein, tady stačí pokračovat rovně přímo na Schiekade a to je ulice našeho hotelu 🚩. Po čtvrt na osm už sedíme na hotelu a k večeři jíme dobroty z místního Alberta. Venku je ještě světlo, ale zítra je také den 🥱, navíc v televizi dávají zajímavé pořady, sic jim vůbec nerozumíme 🤣.
V noci se o rozruch v ulicích postaraly oslavy 🎉🎆🎆🎆 vítězství Nizozemí nad Tureckem ve fotbalovém EURO šampionátu.