Vyrážíme "na ⚽ EURO" do Mnichova

K "radosti" 🥱 juniora začínáme letošní GTT brzy ráno. Deset minut před sedmou vycházíme, abychom nemuseli spěchat. Nepotřebujeme si na začátku zavařit kolečka u kufrů. Ještě poslední kontrola, zda nezůstane doma nic zapnutého a můžeme jít na zastávku Zlín-Příluky. Os 14210, náš první vlak přijíždí prakticky včas. Jednotka RegioShark, to je proti loňsku citelný pokrok 👍. Funguje v něm klimatizace i Wi-Fi, pro mladého obrovská možnost zahledět se do mobilu. Do Otrokovic se nakonec přiřítíme s minutovým zpožděním. Velím výstup a první kartonové jízdenky GTT zůstávají ponechány na poličce ve vagónu.

V Otrokovicích máme hromadu času, hlášené předpokládané zpoždění EC 101 Moravia jsou tři minuty, které se rychle změnilo na minut devět 🙄. Počítáno bylo s horším, tento spoj má počáteční stanici v polských Katowicích. A máme tu první překvapení. Místenky, ačkoliv to tak vypadá, nejsou místa vedle sebe 😣. Matně jsem si vzpomenul, jak jsem kvůli nedodaným údajům musel upravovat objednávku a nakonec tuto část cesty objednávat u ČD. Nepomohlo. Podle pohledů ostatních cestujících nejsme v této šlamastice samotní. Kde asi udělali soudruzi z ČD chybu? Možná je problém na polské straně, protože čísla sedadel nejsou umístěna popořadě, ale náhodně. Proběhne rychlá akce "Kulový blesk" a tedy možná první osmisměna míst 😎 v dějinách železnice. Tímto chceme poděkovat za výměnu míst cestujícím ze sedadel 34 a 36 ❤. Průvodčí celou situaci suše komentuje, tady si každý dělá, co chce. Vagón je sice čistý, ale Wi-Fi zde není, info obrazovky také a zvuková hlášení se snaží napodobit živý přenos, a proto ničemu nerozumíme. Jistotou je informace o PKP Intercity na každém sedadle, možná bychom raději uvítali existující Wi-Fi a úplný ideál by byl dodaný správný soupis pořadí sedadel. Ať jen nehaníme, tak klimatizace je v pořádku.

Už jsme v Rakousku

Do Vídně přijíždíme v rámci slibovaného zpoždění a máme skoro dvě a půl hodiny volna 😋. K čemu jej využijeme? Jasné, projdeme nádraží, najdeme toalety a pak, na synkovi vidím, že by něco snědl. Nejprve ten záchod. Uf, za 0,5 € slabé, hodně slabé. Navíc, v jedné kabince probíhá šílené hodnocení, alespoň zvukově 💩, stravy. Je pravda, dostaneš kupónek SaniFair ve stejné hodnotě, který můžeš použít (při platbě nad 2,5 €) v některém z obchodů nebo restaurací. Možná. Mladý má zájem o kulinářské řemeslo jeho oblíbeného McDonald's. Brzký oběd probíhá právě tam 🍟🥤🍔. Zbytek času trávíme na nástupištích. Hlavní vídeňské nádraží je krásné, ještě vonící novotou, včetně velké části okolní zástavby. Příjemným zjištěním je hraní stupnice při rozjezdu červeného ÖBB vlaku typu Taurus 😮.

U svého RJX 62 (ZugFinder avizuje možná zpoždění) uslyšíme při zastavování maximálně sestupnou 🤣. Ale díky kvalitnímu značení a infotainmentu stojíme na nástupišti přesně v místě nástupu do svého vagónu. Nastupujeme s množstvím dalších cestujících, ale to jsem čekal. Vagóny jsou starší, vnitřek je trošku zašlý (proti očekávání) a dosti tmavý (samá šedá), zásuvky jsou jako z Maďarska - ono to vlastně jede z Maďarska - adaptér v nich nedrží a nic nemůžeme nabíjet 😬. Wi-Fi sice existuje, ale je ukrutně pomalá a klimatizace by mohla mít nastavený stupeň, klidně i dva, navíc 🥶. Až z toho starší pán u našeho stolečku každou chvíli kýchnul. Rozčarováním je potřeba návštěvy WC. V našem vagónu je kaput, v dalším také kaput, pak další?! 🤬😡 a nakonec nacházím jedno funkční až ve familierwagonu. Navíc nic moc. Při hledání jsem si všiml zavěšených ČD magazínů na různých místech ve vagónu. To bych nečekal, přes Česko nejedeme, Němci česky neumí, Maďaři také ne a my už jej četli. Podstatná informace zazní ke zpoždění vlaku, zwanzig Minuten.

Osazenstvo vlaku je většinou vyššího věku. Pán vedle juniora by si velmi rád povídal. Jenže my němčinu neovládáme. Moc se mu líbí naše jízdenka, stará, jakou viděl kdysi při cestě z Brna. V Mnichově se s námi loučí, na shledanou. Přijíždíme na nástupiště 12 nádraží Mnichov Hbf. Konečné zpoždění je 7 minut. Jak Němci zdůrazňují 😏, vzniklo mimo Německo. Ano, to mají pravdu, protože již odjezd byl opožděn o 6 minut.

Fotbalový Mnichov

Mnichov (německy München) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu. Patří k nejbohatším a nejrychleji se rozvíjejícím městům v Německu. V Mnichově sídlí ústředí mnoha velkých průmyslových podniků, bank a pojišťoven, které sem zčásti přesídlily z rozděleného Berlína. Mezi největší patří automobilky BMW a MAN. Ve městě je jeden z nejlepších fotbalových klubů Bayern Mnichov.

Hlavní Mnichovské nádraží je vyloženě nehezké 🤐 a rekonstrukci potřebuje jako sůl. Podle množství jeřábů v okolí budovy se možná pracuje na změnách. Přímo na nádraží se pokusíme si zajistit lístek na městskou dopravu. Automaty se dají najít lehce. Při nákupu trošku kufrujeme, protože bez změny jazyka se snadno dostaneme někam, kam nechceme. Naštěstí nás zachraňuje 👍 přepnutí prostředí do angličtiny a získáváme Single-Tageskarte pro zónu M za 9,20 €, plus další v dětském vydání za 3,60 €. Oboje jsou platné do 6. hodiny následujícího dne, ale nebudeme to potřebovat. Náš hotel je kousek od nádraží.

Spěcháme se ubytovat, abychom brzy vyrazili poznávat město. Hotel nemá recepci v přízemí, jak by leckdo očekával, ale ve 4. patře. Check-in na tabletu se nedaří. Jenže to je způsobeno oblíbeným problémem shodných jmen dvou ubytovaných 🤔. Recepčního napadá řešení a synkovi připíše jr. Ihned nám vypadává vstupní karta na pokoj a jde se na pokoj. Pokoj je pěkný až extravagantní, sprcha součástí pokoje 😲. Naštěstí ji lze zakrýt závěsem. Rychle se převlékáme a mizíme ven...

První jízda místním metrem

Metro nebo-li U-Bahn v Mnichově bylo otevřeno roku 1971 a délka jeho linek přesahuje 100 km. Vlaky obsluhují 96 stanic celkem 6 linek. Jezdí rychlostí až 80 km/h, což je maximální rychlost povolená v německých metrech. Mapa metra přímo na Wikipedii.

Jdou se provětrat lístky 🚇, které označujeme u vstupu do metra. Obdobně jako v Berlíně nás vítá přísný hlas ohlašující ukončení nástupu a doslova postapokaliptické prostředí stanice, asi kvůli rekonstrukcím 😐. První jízda bude linkou U1 z Hauptbahnhof do následující stanice Sendlinger Tor, kde přestoupíme na U3 a pojedeme opět jednu stanici na MarienPlatz. Marienplatz je největším náměstím v Mnichově a je plné historických budov a památek 🙂. Namátkou zde najdeš třeba krásně zdobenou novogotickou radnici (Neues Rathaus) s 80 metrovou věží, až se mi nechtěla vejít do záběru nebo starou gotickou radnici (Altes Rathaus) ze 14. století, v níž nyní sídlí Muzeum hraček. Určitě projdeš okolo Mariensäule, což je Mariánský sloup se sochou Panny Marie. Marie je v Bavorsku uctívána jako patronka země. Dále nejstarší mnichovský chrám St. Peter a zpoza budov na tebe koukají věže Frauenkirche, kostel Panny Marie. Kostel s jeho dvěma charakteristickými kupolemi, kam jsme se podívali i dovnitř. Fotit se tam nesmí, takže nezbývá než si do Mnichova zajet 😉.

Další pokračování je linkou U3 na Universität (dvě stanice), kde se podíváme na Siegestor, mnichovský Vítězný oblouk.

Siegestor, Vítězná brána (oblouk) je monumentální triumfální oblouk nacházející na Ludwigstraße mezi Ludwig-Maximilians-Universität a Leopoldstraße a je jednou z významných historických památek města. Siegestor byla postavena mezi lety 1843 a 1852 na objednávku krále Ludvíka I. Bavorského. Byla navržena architektem Friedrichem von Gärtnerem. Původně byla postavena na počest vítězství bavorské armády a jako symbol míru. Je věnována bavorské armádě, "armádě, která se vítězně vrátila", jak je uvedeno na nápisu. Vítězná brána je inspirována římskými triumfálními oblouky, zejména Konstantinovým obloukem v Římě. Siegestor je dnes symbolem míru a smíření.

Universität je samozřejmě sídlem místních univerzit a žije množstvím studentů. Nyní navíc se dvěma tábory 📣 oddělených Ludwigstraße. Na jedné straně ulice jsou stany, množství mladých lidí, nepořádek a spousta transparentů na podporu Palestiny. Druhou stranu okupuje hlouček starších lidí s izraelskou vlajkou 🤯. Všude mraky policajtů, jenže ti tu nejsou kvůli politice, ale spíše kvůli probíhajícímu Euru. Dnes hrají v Mnichově jeden ze zápasů Nizozemci s Rumuny.

Hlad 🙄. Naše žaludky se ozvaly a sedmá hodina večerní predikuje jediné, zavřené německé obchody. Scházíme opět do metra a U3 vystupujeme po sedmé zastávce na stanici Olympia-Einkaufszentrum. Jestli v těchto místech čekáš obrovské obchodní centrum, tak jsi stejně blbý jako já 😣. Malým štěstím je celkem blízká existence Lidlu a možnost nákupu nějakého pečiva a vody. Pečiva, které jen tak u nás nekoupíte. Zvláště ne, před zavíračkou. Prostě výborné a cenově rozumné. Spokojení se vracíme do metra a stejnou linkou se vracíme o dvě stanice zpět na Olympiazentrum.

Olympijský park a fan zóna Eura

Olympiapark Mnichov, který se rozkládá na více než 200 hektarech, je jedním z nejvýznamnějších a nejzajímavějších míst v Mnichově. Byl vybudován pro Letní olympijské hry 1972 a od té doby se stal symbolem nejen sportovní historie, ale také moderního urbanismu a architektury.

Stanice se jmenuje Olympiazentrum, ale vystoupíme v podstatě u bran BMW. Jak sledujeme, tak ve werku snad zaměstnanci fasují bavoráky 😮 jako benefity. Vidíme centrálu BMW i muzeum, vše samozřejmě zavřené, ale naším cílem je Olympijský park. Momentálně s free fan zónou Eura 2024 ⚽. Není problém najít cestu, protože tam i odtud proudí spousty fanoušků. Do parku se dostaneme přes lávku nad čtyřproudou silnicí. Je pravda, tok fanoušků se více otáčí směrem ven, protože zápas skončil. To je celkem nevýhoda, protože dovnitř se nepouští, a tak vidíme jen pár staveb, ale do olympijského plavečáku se dostaneme 🤫.

Množství odcházejících fanoušků nám trošku nahání strach 😮. Návrat do metra probíhá nekontrolovaně ve velké skupině těch rumunských. Sice Rumunsko prohrálo 0:3, ale fanoušci řádí 😁, jako by jejich fotbalové družstvo Nizozemce totálně převálcovalo. Repráky různých magičů hrají na plné pecky rumunskou popovou muziku, fanoušci mávají prapory, tančí a zpívají. Neuvěřitelné 👍👍👍. Všichni se jdeme mačkat do metra. Němci jsou připravení a je zde spousta personálu. Nebo? Chyba lávky, všechno mimo provoz!? Jediná funkční je U3 směrem do centra a asi ne podle běžného jízdního řádu. Vše řídí na nástupišti člověk křikem do megafonu. Samozřejmě v němčině, takže my víme pendrek 🤪, Rumunům je to jedno a těch pár nizozemských fanoušků se krčí v rohu. Výhodou je příjezd jedné soupravy za druhou. Vmáčkneme se do vagonu a jedeme s davem. S malou úpravou, my vystupujeme po šesti zastávkách ve stanici OdeonsPlatz, kde přejdeme na U5 a fičíme s mezizastávkou na Hauptbahnhof.

Do hluboké noci se v ulicích slaví 🎉🎆🎇. Nejsou to Rumuni ani Nizozemci, ale Turci. Ti totiž v pozdějším zápase v Lipsku postoupili po výhře 2:1 nad Rakouskem. Jenže nás ráno čeká brzké vstávání na TGV do Paříže.